Vyplatilo se Němcům opustit jádro? Studie odhaluje překvapivé zjištění

Plusy a mínusy energie z obnovitelných zdrojů

Jan Emblemsvåg přiznává, že jeho analýza má celou řadu slabých bodů. Oba jaderné scénáře jsou v podmínkách Německa naprostou utopií, protože by nikdy nezískaly politickou podporu. Antipatie k jaderné energetice vládne v této zemi přinejmenším dvacet let. Od toho se odvíjí i možnost financování výstavby nových jaderných elektráren.

Největší větrná elektrárna na moři Hornsea 2 je v plném provozu. Elektrárna v Severním moři je schopna uspokojit potřebu 1,4 milionu domácností.

Tam, kde získá "jádro" silnou politickou podporu, jsou vyhlídky na získání potřebných prostředků velmi dobré. Německo ale takovou zemí rozhodně není. Autor studie také uvádí, že hodnocení na základě ročních bilancí je příliš hrubé. Energetika musí reagovat na změny v řádu hodin. Pro tak zevrubné hodnocení různých energetických strategií a koncepcí ovšem nejsou k dispozici potřebná data.

Studie upozorňuje na opomíjený fakt, že jaderná elektrárna produkuje vedle elektrické energie také dvakrát tolik využitelné tepelné energie. Emblemsvåg připouští, že do svých ekonomických kalkulací nezapočítal náklady na likvidaci vyhořelého jaderného paliva. To však odůvodňuje skutečností, že nově vyvíjené jaderné reaktory budou vyhořelé palivo stávajících "jaderek" využívat jako palivo pro výrobu energie. Cena takto získané energie je podle Emblemsvåga vyšší než náklady na dočasné uložení vyhořelého jaderného paliva.

Studie také nezohledňuje investice, které si vyžádá produkce energie podle programu "Die Energiewende". Německo bude muset dramaticky posílit svou rozvodnou síť, protože ve větrných elektrárnách se vyrábí energie zhusta daleko od spotřebitelů. Další finance spolknou rezervní zdroje energie pro pokrytí výpadků v situacích, kdy nefouká vítr nebo nesvítí slunce.

Laciné nebylo ani předčasné uzavření jaderných elektráren, a ještě dražší bude jejich likvidace. Tyto výdaje na účet "Die Energiewende" norský profesor rovněž nepřipsal. Navíc připomíná, že se ani výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů nevyhne nerudovské otázce: "Kam s ním?" Do roku 2050 bude nutné zlikvidovat ve světě 43 milionů tun opotřebovaných listů větrných turbín , přičemž možnosti jejich recyklace jsou silně omezené . Stejně tak se bude muset svět do roku 2050 popasovat se 78 miliony tun dosloužilých fotovoltaických panelů , které lze recyklovat maximálně ze 40 % .

Emblemsvåg upozorňuje i na zajímavý fenomén tzv. global terrestrial stilling , tedy oslabení větrů vanoucích nad pevninami ve středních zeměpisných šířkách, jež se projevilo už po roce 1980. Po roce 2010 došlo opět k nárůstu rychlosti větrů nad souší. Příčina zklidnění vzdušných mas nad zemí není jasná, ale vědci se kloní k názoru, že síla větrů dlouhodobě kolísá, což se může negativně promítnout do produkce energie větrnými elektrárnami.

Analýza nemohla opominout ani energetickou bezpečnost. Energetická krize po vypuknutí války mezi Ruskem a Ukrajinou stála Německo 1 500 miliard eur. K tomu by nedošlo, pokud by země nebyla závislá na dovozu zemního plynu z Ruska, který slouží k pokrytí propadů v produkci elektrické energie z obnovitelných zdrojů. "Využití energie jako zbraně nelze ignorovat," konstatuje Jan Emblemsvåg.

Zdroj: Jaroslav Petr/iDnes