Největší pohroma pro ptáky? Kočky, budovy, ropný průmysl. Větrné elektrárny jsou až na chvostu

Jednou z hlavních výhrad kritiků větrné energetiky je její údajná rizikovost pro ptáky, jak zmiňuje deník Economist. Turbína se v plném provozu pohybuje velmi rychle, vytváří hluk a mění vzdušné proudy. To může některých ptákům skutečně ztížit orientaci.

Jak jsme psali na Obnovitelně.cz, inženýři proto hledají řešení. Například barví lopatky na černo a ptáci je pak proti obloze lépe vidí. Navíc například v případě offshoerových farem je zjištěno, že se mořské ptactvo naučilo turbíny vnímat jako překážku a zkrátka upraví let tak, aby naopak využilo vzdušné proudy pro svůj prospěch.

Předně je třeba říci, že ano, větrné turbíny skutečně občas nějaké letící zvíře zabijí. Je to dopad veškerého lidského konání na planetě, které ovlivňuje svět kolem sebe. A zrovna ptáci jsou kategorie, která ze své podstaty není zanedbatelná, ale je bohužel často přehlížená.

Ptactvu škodí sloupy elektrického napětí, otrávení hlodavci na polích, srážky s auty, města plná prosklených a zrcadlových ploch, nešetrná těžba stromů s hnízdy, izolace fasád na budovách. Takto bychom mohli pokračovat donekonečna. Právě větrné technologie jsou ale se zabíjením ptáků spojovávány velmi často a bývá to jeden z hlavních argumentů proti jejich výstavbě.

Škodí turbíny? Ano, ale daleko méně než jiné zdroje energie

Autor vědecké studie o dopadu energetiky na ptáky Erik Katovich proto zkoumal, jaký vliv má na populaci ptactva právě větrná energetika a další zdroje energie, jako jsou například ropné vrty či těžba břidlicového plynu. Jen při rešerších zjistil, že o rizicích spojených s větrnou energetiku pojednávalo v roce 2020 celkem 173 článků v hlavních amerických zpravodajstvích. A o následcích ropných a plynových vrtů pojednávalo 46 článků.

Co o tom říkají výzkumy? Katovichova analýza dat zveřejněná v časopise Environmental Science & Technology ale říká, že množství usmrceného ptactva vlivem větrné energetiky je zanedbatelné. Vysvětluje to na příkladech ze Spojených států, kde v roce 2020 byla kapacita větrné energie 122 gigawattů.

Dobrovolníci v rámci experimentu mezi lety 2000 a 2022 sčítali stavy ptačí populace ve vybraných oblastech před i po výstavbě turbín. Podle autora studie výstavba větrných elektráren na celé populace neměla rozeznatelný vliv od jakékoliv jiné zástavby, a to dokonce ani na populace velkých dravců jako jsou jestřábi, supi nebo orli, u kterých se do té doby myslelo, že jsou turbínami nejvíce postiženi.

Oproti tomu na následky těžby ropy nebo plynu umírá daleko více ptactva. Jen se jedná o technologie dostatečně staré na to, aby při jejich objevu a rozvoji ochránci přírody neřešili dopady na okolní faunu. A nyní je máme tak zažité, že na rozdíl od větrné energie nad jejich nešetrností právě třeba vůči ptákům lidé nepřemýšlí.

Produkce břidlicového plynu přitom právě ve zkoumaných Spojených státech vzrostla během třinácti let z 37 milionů kubíků na 740 milionů. A pokles ptačí populace v postižených oblastech byl v průměru o 15 procent.

Pokud se jednalo o oblasti vysloveně označené jako důležité ptačí oblasti, pokles byl dokonce čtvrtinový. Čím to? Vrty a jejich těžba způsobují jednak hluk a vibrace, a mají mnoho externích dopadů. Například častý provoz automobilů, znečištění pitných zdrojů v okolí, znečištění ovzduší.

Stejné výsledky uvádí i americká organizace Fish Wildlife Service. Odhaduje, že ropná jezera zaviní smrt zhruba mezi 500 milióny a miliardou jedinců. Ropné jámy totiž připomínají jezera a ptáci tak nalétávají přímo do nich, případně jsou jimi přilákány do blízkého okolí.

Zdroj: Kristýna Čermáková/obnovitelne.cz